Love is the vampire's greatest weakness

Březen 2013

2.Zápis

26. března 2013 v 8:24 | Misha |  Denník
Hmm.. Je tak zlé to nevzdat s někým koho milujete? S někým za koho jste ochotní obětovat život? S někým kdo vás neustále odmítá a pak vám napíše tolik krásných vět jen aby ve vás vzbudil plamínek naděje a pak ho zadupal tím, že se vyspal s někým koho pravděpodobně nenávidíte? A nebo ještě hůř. S někým kdo se pohybuje ve vaší těsné blízkosti a za koho jste ochotni dát ruku do ohně? Jestli mám hrát s kartama který on rozdává. Měl by je rozdat všechny. A nebo aspoň přestat podvádět... V jednu chvíli se chová jako by mně chtěl zpět. V další mně od sebe odhání a lže. Moje nejlepší kamarádka říká že ho nechce v mé blízkosti vidět, když mi akorát ubližuje. Skoro bych řekla že si chystá něco pěkně tvrdýho a těžkýho aby mu to mohla pustit na koule. Řekni mi.. Proč mně to tak bolí když ty z toho máš akorát srandu? Protože tě miluju a ty si nejspíš nic takového necítil.. Zrabil si mně.. Ublížil si mi neuvěřitelným způsobem.. Stejně to s tebou nevzdám.. Ať se snažíš jak chceš.. Bude mně to bolet. Ale vydržím to. Kvůli tobě...

Vlak.. nebo autobus?

23. března 2013 v 18:44 | Misha
Mám jet vlakem nebo autobusem? Mám stát na zastávce nebo nádraži? Kdo mi odpoví? Je jedno co si zvolíme. Vždycky na chvíli zastavíme abychom si dali pauzu, pokochali se okolím, seznámili se se novými lidmi.. A pak co? Stejně musíme dál. někdo se s náma sveze dvě zastávky, někdo s náma pojede až do konce. Ale jak poznáme který je který? Jak se naučíme spoléhat na správné lidi? Nebude lepší jet sám? Nebo nakonec jít pěšky? Vždycky můžeme potkat někoho kdo se rozhodl jít pěšky tak jako my a on nás může chytit za ruku a s úsměvem se nás zeptat "Tak kam půjdeme?" a bude považovat za samozřejmost jít s námi a nenechat nás šlapat do louží. A nebo opravdu půjdeme sami a život nebude stát za nic. Ale co to plácám. Tam, kam dojdeme se dostaneme vlastníma silama a nesvezeme se na úspěchu někoho jiného. Je to jako s úsměvem. Když se směješ, smějou se s tebou všichni. Když pláčeš, pláčeš sám. Má tedy cenu pouštět do svého života někoho dalšího? Ano má. Protože když vám podrazí nohy, zvednete se, oprášíte si kolena a ukážete mu záda. Když vás chytne za ruku a půjde vedle vás, držte se ho taky. Kdo ví. Třeba jednou až se vás někdo pokusí znovu podrazit tak se postaví před vás a řekne. "Zkus jí/mu ublížit! Když to uděláš. Ublížím ti mnohem víc! On/ona je moje všechno!" a vy ho zase s úsměvem stáhnete vedle sebe a zamáváte tomu bobrovi co se vám pokoušel nahlodat život. Takže tak. Je to váš život a sdílejte ho s kým chcete. Jen dávejte pozor. Jestli je to vlak, autobus nebo půjdete pěšky, vždycky se tam musíte dostat vlastníma chybama a vlastní silou. O tom to je. O tom je život. A o tom je smrt.

Novoroční ples 2.část

18. března 2013 v 11:29 | Misha |  Novoroční ples
"Blacku, vím že je to pro tebe těžké. Ale mohl bys aspoň dnes oprášit své čistokrevné vychování?! A nezírat ehm té dívce do výstřihu tak okatě?" Sofie si snažila zachovat klidný hlas a ladným krokem scházela dolu k Luciovi.
Sirius na ni koukal. Přišla mu povědomá. Asi nějaká odkopnutá postelová kamarádka. Ale nevzpomínal si že by měl tohle tělo v posteli. A to je zatracená škoda. "A ty si jako kdo?" zeptala se zrzka po jeho boku. Jakže se to jmenovala? No to je jedno.
"To je v cajku, kotě. Tahle zmijozelská princeznička mi nebude říkat co mám dělat. Jdeme se bavit, pojď." Otočil tu zrzku, proklatě jak se jmenuje?!, a šel s ní směrem ke vchodu do Velké síně. Ta bruneta s Malfoyem šla za ním. Schválně prostčil ruku kolem boků té zrzky a stiskl její zadek.

It was just a kiss

13. března 2013 v 12:54 | Misha |  It was just a kiss
No jó.. taková kratší povídečka pro zasmání :) ať se líbí :) zbytek pod perexem :P


Caroline se zuřivě rozpřáhla a zahodila skleničku se sektem. Potřebuje něco tvrdšího.Proč proč to udělal? no vlastně proč to udělala ona?! Jen stála a nic neudělala! Nechala se! Pro Kristovy rány ona se nechala! Nechala se políbit. No což.. to by ještě nebylo tak strašný.. Ona Dostala už dost polibků a líbá pravděpodobně skvěle když ji každý touží líbat. Aghhhr.. Popadla svolu koženou budničku a klíče od auta. Věděla kde najde něco tvrdšího. U Salvatorů v rezidenci. Bourbon. V broušené karafě na stolku u krbu. S trochou štěstí tam bude Stefan aby mi poradil...

1.část

8. března 2013 v 7:53 | Misha |  S míčem o život

Ahoj lidičky.. :) mám po vás novou povídku.. :) tak trochu z mého světa.. :) až na tu část psanou kurzívou :) v těch letech ještě nejsem .. :) pořád mi je náct :D Pod Perexem :D


1.Zápis

5. března 2013 v 18:37 | Misha |  Denník
Nebudu s někým, kdo se mi nelíbí.
Aha. A kým jsem tedy byla těch 5 měsíců? Dalo ti to hodně práce celou tu dobu mžourat oči, abys dokázal být se mnou? Chudáčku? Tupče.